Smyslový profil

Akorát doma myju kočkám misky. Namočit si ruce je tak strašně nepříjemný. Ale miluju je, tak to dám. Mokrá kůže... Mám ji na seznamu vjemů, kterým se raději vyhnu, když už se mi nedostává kapacita pro to, abych s tělem mohla tyhle věci zažívat. Seznamu, kterému ta čarodejnice ve mně říká smyslové peklo. Když se blíží smyslové přetížení, mohu to poznat tak, že se podvědomě začnu smyslovému peklu vyhýbat. Pak vím, že je čas se opečovat. Ve zvukové meditaci si pak dopřeju něco, co je pro moje smysly příjemné. Takový vědomý stimming. Trochu zpěvu, trochu dýchání. Pohyb. Můžu se vracet ke smyčkám, které mi dělají dobře. Můžu je nahrát a přidávat k nim další vrstvy. Tvořím tak vlastní autentickou píseň. Ve vlastním rytmu. Teď a tady. 

Je dobré znát své smyslové peklo. Vědět, co mě může triggerovat. A také smyslovou mapu, která mne povede ke zklidnění. Kde otevírám možnosti pro svůj nervový systém, jak se přirozeně regulovat. Kde si připomínám, jak se o sebe postarat. Říkám tomu smyslový profil. 

Moje smyslové peklo třeba je:

  • vnímat svou mokrou kůži
  • hluk, zvuk hodin, různé cinkání a pískání
  • větší množství lidí
  • dotýkat se většiny rostlin
  • plíseň ve vzduchu
  • vlna na holou kůži

A moje smyslová mapa? Celou ji neprozradím, ale boží třeba je:

  • ponořit ruce do fazolí
  • zaměstnat své prsty našimi smyslovými hračkami (opravdu to dělám a mé stále méně okousané prsty mi děkují, tak si dovolím nenásilný marketing)
  • dopřát si zvukovou meditaci
  • mazat se mateřídouškovým krémem
  • uvařit si čaj do stoleté porcelánové konvičky (rodí se nápad připravit vlastní směs s čajem na zdraví)
  • přikrýt se zátěžovou dekou
  • ležet v lodi a nechat se houpat na vlnách

Když zaměstnám své ruce příjemnými vjemy a nechám je si samovolně pohrávat, mysl zůstane otevřená a může se lépe soustředit. Testuju to na lidech (a zejména ty neurodvergentní říkají, že je naše hračky fakt baví). Když rozezním své tělo a nechám je si samovolně tvořit píseň, moje mysl zůstává klidná a sleduje vše s pokorou. Tedy kromě momentů, kdy vůbec. Občas odehraje příběh. Tělo je moudré. Nechám jej odehrát ten příběh, opečovat se a pak ten příběh rozpustit do svých kořenů. 

Můžeme skrze zvuk ducha prozkoumat Tvůj smyslový profil. Tvé vlastní dělá mi dobře/dělá mi zle. Můžeme dopřávat hlas Tvým pocitům a dávat hlas tvým potřebám. Jak zní, když Ti něco dělá dobře? Jak zní Tvůj odpor, Tvůj strach, Tvůj stud? Chceš zvuky a kvality Tvého hlasu v bezpečném prostředí zkoumat?